Varhany v kostele Nanebevzetí P. Marie v Němčicích

Varhany uslyšíte v neděli 20. července 2025

Jedná se o varhany loketského mistra Leopolda Burkhardta z roku 1717. Původně byly pořízeny pro starý přeštický kostel a v roce 1775 byly přeneseny do nového kostela v Přešticích vybudovaného podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Jedná se o největší mimopražský barokní kostel v Čechách, pro který nemohly být tyto Burkhardtovy varhany zvukově dostatečné. Když v Přešticích stavěl varhanář Ferdinand Guth v letech 1839–1840 nové větší varhany, ty původní odkoupil patron plánického panství a věnoval je kostelu v Němčicích, kam je přenesl zmíněný mistr Guth. Ten zde pak pracoval ještě v r. 1862, kdy nástroj přestavěl. Pozitiv (původně asi v podstavci) plánoval vystavět do zábradlí kůru, jak napovídá nadbytečně rozměrná a prostorově nevyužitá skříň nynějšího hracího stolu. Bohužel k tou nedošlo. Pozitiv byl zrušen a jeho píšťaly upotřebeny k opravě manuálu hlavního stroje. Další opravy a změny v dispozici pak provedli kutnohorský Ludvík Fukátko (1885), sušičtí Wunšové (Jan, 1898 a jeho syn Matěj Josef, 1901), či Josef Votruba z Počátek (1911). V roce 1918 byly zachráněny prospektové píšťaly před válečnou rekvizicí kovů. Elektroventilátor k měchům připojil v roce 1962 Miroslav Heger z Hořovic.

To byla zřejmě poslední oprava nástroje, jak napovídá jeho současný neutěšený stav.

V zadní stěně postamentu jsou dosud stopy po deseti rejstříkových táhlech, varhaník tedy seděl původně vzadu (zbylé dva pedálové hlasy se ovládaly asi přímo u vzdušnice). V současném hracím stole jsou užity původní soustružené hlavice manubrií „loketského“ typu, také cínové průčelní píšťaly i řezbářská výzdoba odpovídají r. 1717. Jen povrchová úprava je nestylová, asi z počátku 20. století.

Němčické, původně přeštické varhany, byť ve špatném stavu, ochuzené o druhý manuál a dispozičně „romanticky“ pozměněné, se dochovaly dodnes.

Jejich (nejen) historická hodnota je nesmírná. Dotýkaly se jich prsty Jakuba Šimona Jana Ryby, nemluvě o jeho otci a jejich předchůdcích, významných přeštických kantorech, ředitelích kůru, varhanících a skladatelích.

„Němčické“ varhany rovněž pomohly objasnit autorství několika zatím anonymních českých historických nástrojů a varhanních skříní. Např. pozoruhodné a kvalitní dílo na kůru kostela Narození sv. Jana Křtitele v Úterý zhruba z téže doby můžeme nyní s jistotou připsat výše zmíněnému mistru Burkhartovi, jednomu z předních reprezentantů domácího barokního varhanářství.

Restaurování nástroje bylo ukončeno v roce 2024 mistrem varhanářem Markem Vorlíčkem.

HORÁK, Tomáš. „Rybovské varhany“ . Varhaník. 5/2006, 8-9.

KK

SOUČASNÁ DISPOZICE VARHAN

I. Manuál, CDEFGA–c´´´
Quinta Dena 8´, Fugara 4´, Principal 4´, Quint 3´, Octav 2´, Mixtur 3x

II. Manuál, CDEFGA–c´´´
Copula 8´, Flauta 4´, Principal 2´, Quint 1 1/3´

Pedál, CDEFGA–a
Subbas 16´, Octavbass 8´

a¹ = cca 415 Hz